Je typicky vlhké letní ráno, slunce prozařuje potemnělou oblohu, čím dává jasně najevo, že přichází nový den a s ním nové příležitosti. Sednu do auta, na očích stále ospalky a přede mnou dvacetiminutová cesta do práce. Jako každé ráno si i dnes pouštím jednu z kapel, která mě kontaktovala plná očekávání, jestli o ní vyjde další článek. S lehkou neochotou každodenní rutiny zapínám první skladbu a kriticky vnímám každý tón.
Lehce zkreslená elektrická kytara se mi s mírnou nostalgií vkrádá do uší a plní mě příjemným pocitem. Pár slok a je mi zcela jasné, že chlapi vědí, co dělají. Text je perfektně promyšlený a s jemnou nadsázkou reflektuje zkušenost asi každého Pražáka. Největší překvapení pro mě nastane přibližně ve třetí minutě skladby. Bubeník, jakoby se oprostil ze svých okovů a chtěl dohnat vše, co zatím promeškal, ukazuje své umění v celé kráse. Padla mi čelist. Ještě se připojí mírně emotivní, přesto důrazné sólo, teď už dospěle zkreslené elektrické kytary a spolu s bubny mi do uší tlačí jeden tón za druhým. Mám zcela jasno. S radostí Vám představuji kapelu „Choré vzťahy“.
V předešlých řádcích jsem stručně popsal, jak na mě působila skladba „Tramvaják“ z alba „Kontakt s realitou“, která mě zaujala svým názvem a tak jsem si ji přehrál jako první. Samozřejmě tím jízda nekončí, ale naopak začíná. Nyní už s velkým očekáváním nechávám playlist dělat svou práci a tak se dostávám k další skladbě s názvem „Dvajektorie“, která pochází ze zatím posledního alba „Krása střídá nádheru“.
Tentokrát je píseň laděná v lehce melancholickém duchu, opět podpořená jemným riffem, teď už pro mě zcela přesně rozeznatelné kytary „Loryho“ a příjemnou basovou linkou „Mira“. „Tom“ na bicích s chirurgickou přesností udává rytmus a já se za jemného poklepávání nohy připravuji, co dalšího si pro mě „Choré vzťahy“ připravily. Je nutné zdůraznit, že v této skladbě dominuje zpěv v podání kytaristy „Loryho“, kterému tu byl dán veliký prostor, kterého plně využívá a zaměstnává hlasivky na sto procent. Perfektně tak podtrhuje melancholický tón skladby a chytře promyšlený text, který se Vám vpíjí do paměti. Jeho sólo na závěr působí, jako třešnička na dortu a já se přistihuji, jak se hloupě culím na kolem jedoucí lidí, kteří ještě rozespalí ztrápeně pospíchají do práce a prohlížejíc si mě s nevěřícím výrazem, míjejí moje auto.
Mám čas ještě na jednu skladbu, než dorazím do svého cíle a tak ladím úplně první píseň v playlistu s názvem „Automatická“. Nerad bych se opakoval, tak to shrnu slovy…, hudba je prostě skvělá! Co mě ovšem překvapilo a zároveň výborně pobavilo je text, který je naprosto geniálně vymyšlený a s úžasnou precizností vědomě zneužívá záludnosti Českého jazyka, pomocí kterého na vás „Lory“ chrlí jeden dvojsmysl za druhým. Samozřejmě mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomil, o čem text ve skutečnosti je a o to víc jsem byl pobaven, když pointa vyplula na povrch.
je těžký nepřiznat, že tě baví cokoliv od Vlasty Redla až po In Flames „Lory“
Je to tu, jsem v práci a jsem příjemně překvapen, pobaven a mé ráno se nese v pozitivním duchu. Kapela „Choré vzťahy“ ve mě vyvolala výbornou náladu, kterou jsem si udržel po celý den a za to jsem jí vděčný. Samozřejmě jsem neskončil jen u těchto skladeb a poslech snad vše, co mají k dispozici. Je dobré zmínit, že kapela nemá vyhraněný žánr a přesto, že se točí převážně kolem rockového základu, každá skladba se nese v jiném duchu. Já jsem se rozhodně stal jejich fanouškem a těším se, až se dostanu na jejich koncert.
Přeji příjemný poslech.
